Scénář se opakuje skoro na každé druhé prohlídce. Majitel domu ze sedmdesátých nebo osmdesátých let má litinové nebo deskové radiátory, vyměněná okna, zateplenou fasádu — a plynový kotel, který by rád nahradil. Pak ale někde zaslechne, že tepelné čerpadlo „potřebuje podlahové vytápění", v duchu si sečte, co by stálo vybourat podlahy v celém patře, a téma zavře. Z výměny jednoho zdroje tepla se v hlavě rázem stane generální rekonstrukce.
Ta obava není hloupá. Je jen o několik let opožděná. A protože jde o nejdražší nedorozumění, které v našem oboru koluje, stojí za to ukázat, na čem přesně stálo — a co se změnilo.
Proč to dřív opravdu nešlo
Tepelné čerpadlo nedělá teplo — přenáší ho. Chladivo v uzavřeném okruhu se venku odpaří, kompresor ho stlačí, tím ho zahřeje, a teprve pak předá teplo do topné vody. Jak vysoko se s teplotou vody dostane, není otázka výkonu ani vůle konstruktéra. Je to daná vlastnost té konkrétní pracovní látky.
Rozhoduje o tom kritická teplota chladiva. Nad ní už látku nelze zkapalnit, a čím blíž se k té hranici kondenzace dostává, tím strměji padá účinnost. Chladivo R32, které je dodnes standardem u klimatizací, má kritickou teplotu 78,1 °C — a tepelná čerpadla s ním končí na výstupní vodě typicky mezi 58 a 65 °C. Starší R410A je na tom ještě hůř, kritickou teplotu má kolem 71 až 73 °C. Právě proto se celá generace tepelných čerpadel navrhovala pro podlahové vytápění s vodou kolem 35 °C. Radiátorová soustava, která si v mrazu řekne o šedesát a víc stupňů, se dotápěla elektrickou patronou. A elektrická patrona je přesně to, kvůli čemu tepelné čerpadlo pořizujete, abyste ji nemuseli používat.
Co se doopravdy měří: tři čísla, ne jeden typ topení
Otázka „radiátory, nebo podlahovka?" je špatně položená. Skutečná otázka zní: jakou teplotu topné vody potřebuje váš dům v ten nejstudenější den — a umí ji zdroj dodat s dobrou účinností? To se rozpadá na tři měřitelná čísla.
První je strop chladiva. Propan (R290) má kritickou teplotu 96,7 °C, tedy o skoro dvacet stupňů víc než R32. Ta rezerva se přímo promítá do toho, co stroj umí:
| Chladivo | Kritická teplota | Typická max. teplota topné vody | Co to znamená u radiátorů |
|---|---|---|---|
| R410A — starší zařízení, zhruba do roku 2020 | 71–73 °C | kolem 55 °C | radiátorová soustava se prakticky neobejde bez elektrického dotopu |
| R32 — dnešní standard u klimatizací | 78,1 °C | 58–65 °C | vyšší teploty stroj sice dá, ale s výrazně horší účinností |
| R290 (propan) — dnešní tepelná čerpadla | 96,7 °C | 70–75 °C | pokryje i vysokoteplotní soustavu, u špičkových modelů bez patrony |
Není to teorie z tabulek. Panasonic Aquarea řady L drží výstupní vodu 75 °C i při −10 °C venku a pracuje bez záložního elektrického dotopu až do −25 °C. Panasonic Aquarea T-CAP řady M udrží jmenovitý topný výkon při výstupní vodě 55 °C i při venkovní teplotě −15 °C, opět bez pomocného ohřevu, a provozně sahá až k −28 °C. Že nejde o okrajovou exotiku, ukazuje evropská statistika: v roce 2024 už 38 % nově certifikovaných rezidenčních tepelných čerpadel v Evropě jelo na propan.
Druhé číslo: jakou teplotu vaše radiátory opravdu chtějí
Tady se většina domácích výpočtů utne. Číslo z původního projektu platí pro návrhovou venkovní teplotu — pro ten nejmrazivější den, který přijde párkrát za zimu, a i to ne každou. Po zbytek sezony jede regulace po ekvitermní křivce a teplotu vody plynule snižuje podle toho, jak je venku tepleji. Většinu topné sezony tak soustava běží hluboko pod svým projektovaným maximem.
Druhá věc, na kterou se zapomíná: pokud jste od té doby vyměnili okna nebo zateplili, tepelná ztráta domu klesla — ale radiátory na stěnách zůstaly stejně velké. Jsou dnes na svůj dům předimenzované, a to je dobrá zpráva. Předimenzované těleso odevzdá totéž teplo při nižší teplotě vody. Řada domů, které si sami sebe zaškatulkovaly jako „vysokoteplotní", ve skutečnosti potřebuje výrazně méně, než majitel čeká.
Co se proto při prohlídce skutečně zjišťuje:
- tepelná ztráta domu v dnešním stavu, ne podle papíru z doby stavby
- typ, rozměr a počet článků u každého tělesa — dům se počítá po místnostech, ne jako celek
- jak je soustava rozvedená a jestli někde neškrtí průtok
- kolik vody v okruhu trvale obíhá (výrobci předepisují minimální objem, typicky 40 až zhruba 240 litrů podle modelu, hlavně kvůli odtávání)
- které místnosti jsou nedotápěné už teď, s kotlem — to je informace, kterou žádný výpočet nenahradí
Třetí číslo: každý stupeň stojí dvě až tři procenta
To, že propanové čerpadlo umí 75 °C, neznamená, že na 75 °C má jezdit. Účinnost tepelného čerpadla stojí a padá s teplotou topné vody: každý stupeň navíc znamená zhruba 2 až 3 % vyšší spotřebu. Vysoká výstupní teplota je pojistka pro pár nejtvrdších dnů v roce, ne provozní režim.
Práce projektanta proto nekončí volbou stroje. Soustava se navrhuje tak, aby zůstala co nejvíc průchozí — bez zavírání většiny těles termostatickými hlavicemi, bez zbytečného škrcení. Hlavní regulaci obstará samo čerpadlo ekvitermně, hlavice slouží jen jako pojistka proti přetopení jednotlivých místností. Otevřený okruh znamená nižší teplotu vody a nižší teplota vody znamená levnější provoz. A když se ukáže, že dvě tři tělesa v domě jsou opravdu poddimenzovaná, jejich výměna vyjde na zlomek toho, co by stálo předělat celý dům na podlahové vytápění.
Co z toho plyne pro váš dům
Že rovnice „tepelné čerpadlo = podlahové vytápění" dnes neplatí. Radiátorový dům je pro propanové čerpadlo standardní zadání, ne problémový případ. Z toho, co dnes nabízíme, míří na tyhle instalace zejména:
- NIBE S2125 — monoblok 8 až 20 kW, výstupní teplota vody až 75 °C, sezonní topný faktor SCOP až 5,33 (při 35 °C, model S2125-16)
- Panasonic Aquarea T-CAP řady M — třífázové, 9 až 30 kW, jmenovitý výkon při 55 °C až do −15 °C bez pomocného elektrického ohřevu, výstup až 75 °C
- Panasonic Aquarea High Performance řady L — jednofázové, 5 až 9 kW, 75 °C i při −10 °C, bez záložního dotopu do −25 °C
- Viessmann Vitocal 250-A — 4 až 19 kW, přívodní teplota až 70 °C i při −10 °C venku, COP až 5,5 (A7/W35)
- Hyundai R290 Extreme — 6 až 16 kW, výstup až 75 °C, provozní rozsah −25 až 35 °C
- Acond Grandis — česká výroba z Milevska, výstup až 75 °C, energetická třída A+++ i při vyšším spádu 55 °C a SCOP až 5,58 při 35 °C
Kde to nevyjde — a je poctivé to říct dopředu
Nevyjde to vždycky. Dům s nezatepleným pláštěm a původními, poddimenzovanými tělesy si v mrazu může říct o víc, než co čerpadlo dodá s rozumnou účinností — nebo o tolik, že vám sice technicky dotopí, ale úspora proti plynu bude o dost menší, než si představujete. Někdy je odpovědí bivalentní zdroj pro nejtvrdší dny, jindy výměna několika konkrétních těles a jindy prostě to, že se má nejdřív zateplit a čerpadlo řešit potom. To všechno jsou legitimní závěry a my je říkáme nahlas — protože čerpadlo, které v únoru nedotápí nebo topí za víc, než zákazník čekal, je pro nás horší reklama než zakázka, kterou jsme nevzali.
Rozdíl je v tom, že tohle už dnes není pravidlo, ale výjimka. A hlavně: nedá se to poznat z fotky ani odhadnout po telefonu. Rozhoduje tepelná ztráta konkrétních místností, velikost konkrétních těles a stav konkrétních rozvodů.
Než začnete bourat podlahy
Jestli tepelné čerpadlo odkládáte kvůli radiátorům, stojí za to nechat si to spočítat dřív, než uděláte drahé rozhodnutí na základě informace, která zestárla. Přijedeme se na dům podívat, projdeme místnosti a tělesa, spočítáme potřebnou teplotu topné vody a řekneme rovnou, jestli to s vašimi radiátory dává smysl — a když ne, co by k tomu chybělo. Prohlídka i výpočet jsou nezávazné a jejich výsledkem je číslo, ne dojem. Ať už z toho vyjde cokoli, budete se rozhodovat podle svého domu, a ne podle toho, co se o tepelných čerpadlech traduje.
