Emisní povolenky ETS2: kdo topí plynem, měl by si spočítat, co ho čeká

Když někdo dosud zvažoval odchod od plynového kotle, býval to hlavně postoj. Někdo chtěl topit čistěji, někdo nechtěl mít doma otevřený plamen, někdo měl na střeše fotovoltaiku a chtěl ji líp využít. Argument zněl eticky, a proto se dal odložit — postoj se dá odložit vždycky.

Teď se z toho stává položka na faktuře. A položka se odložit nedá. Jmenuje se ETS2 a je to rozšíření emisních povolenek na vytápění budov. Nebudete kupovat nic a nevyplníte žádný formulář. Zaplatíte to v ceně plynu. Právě proto to spousta lidí zatím míjí: není co podepsat, není proti čemu se odvolat, jen jednoho dne přijde vyúčtování s vyšším číslem.

Co je ETS2 a proč se mě týká, když žádnou povolenku nekupuju?

Velký průmysl a energetika platí za vypuštěný oxid uhličitý už přes dvacet let. ETS2 tenhle princip rozšiřuje na paliva spalovaná v budovách a v silniční dopravě — tedy na zemní plyn ve vašem kotli, na uhlí i na benzín a naftu.

Povinnost ale nepadá na vás. Povolenky nakupují a odevzdávají firmy, které paliva uvádějí na trh — dodavatelé plynu, uhlí a pohonných hmot. Ty si ten náklad promítnou do ceny. U vás se to projeví jako vyšší cena za megawatthodinu plynu, ne jako nová faktura odněkud ze státní správy.

Rozdíl proti dnešnímu běžnému zdražování je zásadní. Tohle není výkyv trhu, který se za dva roky srovná. Je to záměrně nastavená cena, jejímž smyslem je růst do doby, než lidé začnou topit jinak. U výkyvu má smysl počkat. U tohohle ne.

Kdy to začne platit?

Tady musíme být opatrní, protože se termín už jednou posunul a je to věc, kterou vám různé zdroje řeknou různě.

Původně měly povolenky ETS2 dopadnout na ceny paliv od roku 2027. Na konci roku 2025 se ale členské státy a Evropský parlament dohodly na odkladu o jeden rok a Evropský parlament tuhle dohodu potvrdil hlasováním v únoru 2026. Ministerstvo životního prostředí dnes uvádí, že dodavatelé paliv budou povolenky poprvé odevzdávat od roku 2028; od začátku roku 2025 zatím běží jen monitorování a vykazování emisí, tedy papírování bez placení.

Zároveň se ale o parametrech systému dál jedná a politická debata kolem něj neutichla. Proto bychom nikomu nedoporučovali stavět rozhodnutí o zdroji tepla na konkrétním datu — ani na tom, které platí dnes. Stavějte ho na směru. Zpoplatnění fosilního vytápění je v evropské legislativě zakotvené a mechanismus je nastavený tak, aby postupně přitvrzoval. Otázka je kdy, ne jestli.

O kolik mi poroste faktura?

Tohle je místo, kde vám většina článků nabídne jedno sebevědomé číslo. My vám nabídneme dvě a k tomu vysvětlení, proč se od sebe tak liší.

V systému je zabudovaná stabilizační pojistka: když cena povolenky překročí 45 eur za tunu CO₂ (v cenách roku 2020, takže po započtení inflace je ta hranice dnes reálně vyšší), automaticky se na trh uvolní další povolenky a cena má spadnout. Odhady spočítané na téhle hranici vycházejí tak, že zemní plyn zdraží zhruba o desetinu dnešní ceny.

Jenže část analytiků nevěří, že pojistka udrží. Rozbory, které počítají s vyšší tržní cenou povolenky, docházejí k tomu, že plyn a uhlí mohou zdražit až o čtvrtinu. A scénáře s cenou povolenky výrazně nad sto eur mluví o dopadech v řádu desetitisíců korun ročně. Ten rozptyl není chyba ve výpočtu. Je to rozdíl v jediném předpokladu — kolik bude povolenka stát. To dnes nikdo neví, protože se s ní ještě neobchoduje.

Proto tady schválně nenajdete větu ve stylu „připlatíte si přesně tolik a tolik ročně“. Číslo, které bychom dnes napsali, by za pár měsíců nemuselo platit, a nám by za ním zůstalo jméno firmy. Co říct můžeme: i ta nejmírnější varianta znamená trvalý příplatek k ceně plynu, který se nevrátí zpátky dolů. A platí se za každou megawatthodinu, kterou dům spálí. Čím hůř dům drží teplo, tím větší je z toho číslo.

Nemůžu to prostě přečkat?

Můžete. Jen je dobré vědět, proti čemu stojíte.

Za prvé, povolenek má v systému postupně ubývat. To je jeho smysl: tlak nemá zůstat stejný, má sílit. Kdo bude topit plynem na konci třicátých let, nebude na tom líp než ten, kdo jím topí v roce, kdy to celé začne.

Za druhé, je tu efekt, o kterém se mluví míň. Plynová soustava má vysoké fixní náklady na provoz a údržbu a ty se rozpočítávají mezi připojené odběratele. Jak budou domácnosti od plynu odcházet, zůstane stejná síť rozpočítaná mezi menší počet lidí. Ti, kdo u plynu vydrží nejdéle, tak neponesou jen povolenku, ale i podíl na síti, který dřív platil někdo jiný.

Existuje i protiváha. Evropa zřídila Sociální klimatický fond, ze kterého mají do Česka na kompenzace a na podporu výměny zdrojů plynout desítky miliard korun. Je ale mířený hlavně na zranitelné domácnosti a jeho konkrétní česká podoba se teprve ladí. Není to nic, na čem by šlo postavit rozpočet rodinného domu — spíš možnost, kterou si v době rozhodování ověříte, jestli zrovna na vás dopadne.

Co s tím může majitel rodinného domu reálně udělat?

• Najít si roční spotřebu plynu v megawatthodinách. Je na vyúčtování. Je to jediné číslo, které o vašem dopadu rozhoduje — a překvapivě málo lidí ho zpaměti zná.
• Vzít v úvahu stáří kotle. Kotel, kterému zbývá pár let života, se bude měnit tak jako tak. Otázka není jestli, ale za co.
• Snížit spotřebu dřív, než ji budete snižovat pod tlakem. Zateplení, okna, pořádná regulace. Megawatthodina, kterou nespálíte, je ta, ze které se povolenka neplatí.
• Podívat se na tepelné čerpadlo jako na obranu proti nákladu, ne jako na ekologické gesto. Elektřina pod ETS2 nespadá a čerpadlo z jedné kilowatthodiny elektřiny udělá několik kilowatthodin tepla.
• Nespěchat s panickou výměnou. Špatně navržené čerpadlo v nepřipraveném domě umí z očekávané úspory udělat zklamání — a to je pak škoda na dvacet let.

Znamená to, že mám hned vyhodit kotel?

Ne. Nejhorší možná varianta je vyměnit zdroj tepla ve spěchu proto, že někdo strašil datem.

Rozumné načasování je přitom jednoduché. Jestli kotel dosluhuje nebo se stejně chystáte na rekonstrukci, řešte to teď — a rovnou s výhledem na patnáct až dvacet let dopředu, ne na příští zimu. Jestli máte kotel mladý a dům rozumně nastavený, máte čas si projekt v klidu připravit, posbírat podklady a nechat si spočítat, kdy se výměna vyplatí. Ten výpočet dnes vychází jinak než před dvěma lety právě proto, že na straně plynu přibyla položka, o které víme, že poroste.

Zvládne tepelné čerpadlo dům, který je celý život zvyklý na plynový kotel?

Tohle je nejčastější obava a je pochopitelná. Dům, který desítky let topil radiátory na vysokou teplotu, se do staré představy o tepelném čerpadle opravdu nevešel.

Dnes to už neplatí. Výměna plynového kotle je natolik běžná úloha, že na ni výrobci mají vlastní vysokoteplotní řady s přírodním chladivem R290, které se dostanou na teploty topné vody blízké kotlovým. Z toho, co běžně instalujeme, sem patří třeba:

• Panasonic Aquarea T-CAP řada M — R290, výkon 9 až 30 kW, výstupní teplota vody až 75 °C. Technologie T-CAP navíc drží jmenovitý topný výkon i ve velkém mrazu bez pomocného elektrického ohřevu.
• NIBE S2125 — R290, výkon 8 až 20 kW, přívodní teplota až 75 °C, u nižších výkonů i v jednofázovém provedení.
• Viessmann Vitocal 250-A — R290, výkon 4 až 19 kW, přívodní teplota až 70 °C, a to i při venkovní teplotě −10 °C.
• Bosch Compress 5800i AW — split s R290, výkon 4 až 12 kW, nejtišší čerpadlo v nabídce Bosch: u nejmenší varianty 28,5 dB(A) ve vzdálenosti 3 m.

Neznamená to, že se dá čerpadlo bez rozmyslu pověsit na jakoukoli starou soustavu. Znamená to, že „u nás to nepůjde, máme radiátory“ přestala být odpověď a stala se zadáním pro výpočet. Čím níž se podaří teplotu topné vody dostat, tím levněji čerpadlo topí — a k tomu se v běžném domě často dojde bez výměny celé otopné soustavy. Stačí vyměnit pár poddimenzovaných těles a srovnat regulaci.

Co si z toho odnést?

Že se změnila povaha toho rozhodnutí. Odchod od plynu přestal být věcí názoru a stal se věcí kalkulace. A v té kalkulaci přibyla na straně plynu položka, o které víme, že přijde, i když zatím neumíme přesně říct kdy a za kolik. Přesné datum a přesnou částku vám dnes poctivě neřekne nikdo — kdo vám je řekne, jen hádá o něco sebevědoměji.

Nemá cenu to hrotit. Má cenu si to spočítat, dokud je čas rozhodovat v klidu — a ne v lednu, když vysadí kotel.

Jestli si chcete udělat představu, co by to znamenalo konkrétně u vás, ozvěte se nám. Projdeme spolu spotřebu z vyúčtování, stav domu a otopnou soustavu a řekneme vám, jestli má výměna zdroje smysl teď, za pár let, nebo u vás zatím nedává smysl vůbec. I taková odpověď od nás padne. Konzultace je nezávazná a nic si za ni neúčtujeme.