Představte si červencové poledne. Střecha jede naplno, doma nikdo není, lednice a router si berou pár set wattů a všechno ostatní odchází do sítě. Vypadá to jako výdělek. Ve skutečnosti je to nejhorší obchod, který se v domě odehrává: prodáváte v hodinu, kdy má elektřina v celém roce nejnižší cenu, a nakupujete večer, kdy je nejdražší. Rozdíl mezi tím, co dostanete, a tím, co zaplatíte, je dnes řádový. A jde nechat doma.

Za kolik prodáváte a za kolik nakupujete

Začněme tím, co je dnes na trhu. Fixní výkupní ceny přetoků se v první polovině roku 2026 pohybovaly zhruba mezi 0,25 a 0,35 Kč za kilowatthodinu, pokud přetoky prodáváte jinam, než odkud elektřinu odebíráte. Když je prodáváte vlastnímu dodavateli, bývá to přibližně 0,50 až 0,60 Kč. E.ON pro fixní výkup uvádí rozpětí 300 až 600 Kč za MWh a sám nabízí 500 Kč — tedy padesát haléřů za kilowatthodinu.

Zpátky ji nakupujete za docela jiné peníze. ČEZ nabízel v únoru 2026 v sazbě D57d, tedy sazbě pro dům s tepelným čerpadlem, fixace kolem 3,74 až 4,11 Kč za kilowatthodinu včetně distribuce a systémových poplatků. Ta samá kilowatthodina tak z domu odchází za padesátník a vrací se za čtyři koruny. Není to chyba dodavatele ani chyba vaší elektrárny — je to prostě cena zboží, kterého je v tu chvíli všude nadbytek.

Kdo má spotový tarif, vidí to ještě ostřeji. V červenci 2026 byl měsíční průměr spotové ceny 2 661 Kč za MWh, ale denní minima opakovaně padala pod nulu — 26. července až na −269 Kč za MWh. Záporná cena znamená, že v tu chvíli není dodávka do sítě příjem, ale přítěž. A protože přetoky z rodinných střech kulminují všechny naráz kolem poledne, trefíte se do těch nejhorších hodin vždycky.

Jeden červencový den v modelovém domě

Dům, který teď popíšu, neexistuje. Je to modelový příklad, ne změřený zákazník: čísla jsou zaokrouhlená a zvolená tak, aby na nich byl vidět princip. Řekněme běžný rodinný dům, čtyřčlenná rodina, fotovoltaika o výkonu 8 kWp na jižní střeše, tepelné čerpadlo vzduch–voda, zásobník teplé vody. Fotovoltaika je na domě tři roky, baterii nemá — v době montáže vypadala jako zbytečně drahý doplněk.

Šest ráno. Rodina se sprchuje, vaří se káva, běží myčka. Střecha zatím nedává skoro nic. Celá ranní špička jde ze sítě za plnou cenu — a zásobník teplé vody se dohříval v noci, taky z placené elektřiny.

Devět hodin. Auto odjíždí, děti jsou ve škole. Výroba stoupá, spotřeba domu spadla na základ. Od téhle chvíle až do odpoledne bude dům vyrábět mnohonásobně víc, než dokáže spotřebovat.

Poledne. Nejsilnější hodina dne. Střecha dodává skoro plný výkon, dům z toho spotřebuje zlomek a zbytek odchází do sítě. Za ten zbytek dostanete výkupní cenu, o které byla řeč výš. Kdyby zrovna běžela záporná hodina na spotu, byla by ta elektřina bezcenná úplně. Tohle je ten okamžik, kvůli kterému celý článek vzniká: dům v tu chvíli vyrábí největší hodnotu v roce a nemá ji kam dát.

Sedm večer. Rodina je doma, vaří se, pere se, nabíjí se auto, běží televize. Střecha už nedává prakticky nic. Celá tahle večerní špička se nakupuje ze sítě — a to jsou hodiny, kdy je elektřina nejdražší i na spotu, protože ji chce celá republika naráz.

Sečteno: dům vyrobil svoje, jen se mu rozešly časy. Vyrábí v poledne, spotřebovává v sedm večer. Problém letní fotovoltaiky bez akumulace není v tom, že by vyráběla málo — vyrábí ve špatnou hodinu. A ta hodina má cenu haléřů, zatímco ta správná stojí koruny.

Čtyři způsoby, jak ten čas posunout

Akumulace neznamená automaticky lithiovou baterii. V rodinném domě jsou čtyři možnosti a nejlevnější z nich většina majitelů už doma má — jen ji neřídí.

1. Teplá voda: nejlevnější baterie, jakou v domě máte

Zásobník teplé vody je tepelná baterie. Ohřát dvě stě litrů vody z patnácti na pětapadesát stupňů znamená uložit zhruba devět kilowatthodin — a to je energie, která by jinak odešla do sítě za pár korun celkem. Voda vydrží teplá do večera i do rána, takže se ohřev z noci přesune do poledne. Stačí k tomu zásobník s elektrickou topnou patronou a regulace, která ji spíná podle aktuálního přetoku, ne podle hodin.

Je to nejlevnější vstup do akumulace vůbec: žádná chemie, která stárne. Nevýhoda je jasná — uložíte jen tolik, kolik má zásobník objem, a využijete to jen jako teplo.

2. Konstrukce domu: podlaha a betonová deska

V domě s podlahovým vytápěním koluje ve smyčkách mnoho desítek až stovek litrů vody a teplo drží i samotná betonová deska. V zimě to znamená, že se dá topit dopředu, do polední špičky výroby, a večer nechat čerpadlo stát. V létě to funguje obráceně přes chlazení: dům si vychladí konstrukci v poledne, kdy je elektřina nejlevnější, a večer si tu chladnou hmotu užívá zadarmo.

Nestojí to nic navíc — pokud soustava zůstane průchozí a nepřiškrcená termostatickými hlavicemi. Proto na tom u tepelných čerpadel trváme: každý stupeň teploty topné vody navíc znamená zhruba dvě až tři procenta vyšší spotřebu.

3. Tepelné čerpadlo jako řízený spotřebič přebytků

Tady se to celé láme. Tepelné čerpadlo je zdaleka největší spotřebič v domě a zároveň jediný velký spotřebič, kterému je celkem jedno, kdy přesně poběží. Moderní jednotky mají chytré řízení spotřeby — v katalozích značené jako smart grid nebo SG Ready — právě proto, aby je fotovoltaická regulace mohla poslat do provozu ve chvíli, kdy střecha přetéká.

V praxi to znamená, že polední přebytek jde do ohřevu teplé vody, do chlazení domu nebo v přechodném období do předehřátí podlahy. A protože tepelné čerpadlo z jedné kilowatthodiny elektřiny vyrobí několikanásobek v teple, je to nejhodnotnější místo, kam přebytek poslat. Prodaná do sítě je ta kilowatthodina padesátník; poslaná do čerpadla nahradí několikanásobek tepla, které byste jinak koupili za čtyři koruny.

4. Lithiová baterie

Baterie je jediná z těch čtyř možností, která uloží elektřinu jako elektřinu — tedy použitelnou na vaření, praní, nabíjení auta i televizi, ne jen na teplo. Její úkol není přenést léto do zimy, to neumí a umět nebude. Její úkol je přenést poledne do večera, tedy pokrýt přesně tu špičku, kterou modelový dům nakupoval v sedm večer za plnou cenu.

Nejsilnější je proto v kombinaci s tím ostatním, ne místo toho. Rozumné pořadí, ve kterém přebytek utrácet, vypadá takhle:

  • co dům zrovna spotřebovává, jde přímo ze střechy
  • tepelné čerpadlo se pustí do teplé vody nebo do chlazení
  • zbytek se ukládá do baterie na večer
  • a teprve co přeteče i pak, jde do sítě za výkupní cenu

Když fotovoltaiku teprve plánujete

Pak už tu volbu ani nemáte. Nová zelená úsporám se od června 2026 pro běžné žadatele přesunula z přímé dotace na bezúročný úvěr, u kterého stát hradí úroky i poplatky, a baterie je v podmínkách povinná. U rodinného domu je minimální podporovaný výkon 3 kWp, bateriový systém musí být nový a lithiový a jeho kapacita má odpovídat výkonu elektrárny. Úvěr se počítá jako 25 000 Kč na 1 kWp a 15 000 Kč na 1 kWh baterie, se stropem 400 000 Kč. Přímá dotace zůstala jen pro nízkopříjmové domácnosti v programu NZÚ Light.

Čtěte to jako signál, ne jako byrokracii. Stát do podmínek napsal přesně to, co ukazuje trh: fotovoltaika bez akumulace už není řešení, které by se vyplatilo podporovat. Článek popisuje stav v létě 2026 — než se rozhodnete, ověřte si aktuální znění.

Co s tím, když elektrárnu už na střeše máte

Dobrá zpráva je, že se nic nebourá. Existující fotovoltaika se dá doplnit o akumulaci postupně a v pořadí, které dává ekonomický smysl: nejdřív řízený ohřev teplé vody, protože je nejlevnější a funguje hned, pak zapojení tepelného čerpadla jako řízeného spotřebiče a nakonec baterie na večerní špičku. Každý ten krok samostatně zvedá podíl vlastní spotřeby, a to je jediné číslo, na kterém u fotovoltaiky doopravdy záleží.

Co je potřeba znát, než se dá cokoli doporučit, je pár konkrétních věcí o vašem domě:

  • výkon elektrárny a jak velké přetoky dnes reálně máte
  • typ otopné soustavy — podlahové vytápění, nebo radiátory
  • jestli je zásobník teplé vody a jestli má topnou patronu
  • jaký zdroj tepla dům má a jestli umí chytré řízení spotřeby
  • kdy jste doma a kdy dům spotřebovává nejvíc

Nic z toho se nedá odhadnout z fotky střechy. Proto to děláme tak, že se nad tím sejdeme, projdeme vaše roční vyúčtování a data z měniče a spočítáme, kolik z toho, co dnes odchází za haléře, jde reálně nechat doma. Z toho pak vyjde, jestli je pro vás na řadě zásobník, řízení tepelného čerpadla, nebo rovnou baterie — a jestli se to vůbec vyplatí. Konzultace je nezávazná a klidně skončí tím, že vám řekneme, ať zatím nic neděláte. To je taky výsledek.

Instalujeme tepelná čerpadla, fotovoltaiku i celé technické zázemí domu a nejsme vázaní na jednoho výrobce — doporučení tak není prodej. Ozvěte se, až budete chtít vědět, kolik vám letos v létě uteklo do sítě.